Větší bezpečnost aplikací a uživatelů. S tím už několik let pomáhá biometrika – tedy identifikace konkrétních uživatelů pomocí otisků prstů nebo například podle jejich obličeje. Jenže i takové zabezpečení dokážou podvodníci obejít. Proto banky a další finanční instituce stále častěji využívají behaviorální biometriku.
Co spojení behaviorální biometrika znamená?
V podstatě je to nástroj, který sleduje vaše chování při práci s telefonem či počítačem. Tedy například:
Behaviorální biometrika tyto údaje ukládá a analyzuje.
Díky tomu dokáže rychle rozpoznat netypické chování. A zabránit tak například krádeži peněz z vašeho účtu.
Výhodou tohoto zabezpečení je, že pracuje na pozadí. Při práci s mobilem či počítačem o něm vůbec nevíte. A nemusíte se bát, že by vás jakkoliv rušilo nebo zdržovalo.
Podle expertů je přitom způsob, jak pracujeme s telefonem nebo počítačem, tak unikátní, že ho žádný podvodník nedokáže napodobit. Vždy se bude lišit například:
Dalším plusem behaviorální biometriky je i to, že nepracuje osamoceně. Sleduje i faktory, které přímo nesouvisí s tím, jak ovládáte telefon či počítač. Při vyhodnocování situace bere v úvahu i to, zda:
Pokud se sejde víc podezřelých parametrů, dostanete výzvu, abyste ověřili svou identitu. Případně aplikace požadovanou transakci rovnou zablokuje.
Behaviorální analýza, ze které behaviorální biometrika vychází, se dá navíc využít i při úplně prvním přihlášení do aplikace. Existují totiž určité znaky, které jsou společné pro chování podvodníků. Například pomalejší zadávání vašich osobních údajů.
Na rozdíl od vás si je totiž nepamatují, a tak je musí opisovat a kontrolovat.
Behaviorální biometrika to dokáže rozeznat. A ochránit vás před tím, že někdo zneužije vaši identitu.
I tento systém má ale určitou nevýhodou. Může vám totiž zkomplikovat používání aplikace v případě, kdy z nějakého důvodu změníte své chování. Tedy když si například zlomíte ruku a nemůžete s telefonem pracovat tak, jak jste zvyklí.
V západní Evropě či USA se tento způsob zabezpečení rychle rozšiřuje, jak dokazuje i článek z The Times. Podle něj například v první polovině roku 2017 klesly škody způsobené podvody v mobilním bankovnictví o téměř 6 milionů liber – z 13,1 milionu na 7,3 milionu liber.
A to právě díky behaviorální biometrice.
Nejčastěji ji využívají banky a firmy pohybující se ve finančním sektoru. Pomáhá jim zabránit nejméně 4 typům podvodného jednání. Konkrétně:
V České republice se zatím o behaviorální analýze a biometrice příliš nemluví. Přesto se najdou banky, které s těmito prvky ve svých mobilních aplikacích pracují.
Už před dvěma lety ji využívala Česká spořitelna a v plánu ji měla také mBank. Je přitom pravděpodobné, že tyto postupy využívají (nebo je brzy zavedou) i další poskytovatelé – přestože o tom veřejnost sami neinformují.
Na výběr přitom mají z několika nástrojů, které tuto technologii využívají.
Pokud tedy o podobném zabezpečení uvažujete i u své aplikace, obraťte se na nás. Postaráme se o vývoj mobilní aplikace i o propojení s nástroji pro behaviorální biometriku.
blablabl